Tábor Sudslava 2010
Tábor holického skautského střediska v roce 2010 dostal novou podobu. Protože naše řady se rozrostly nebo spíše tak nějak dospěly, museli jsme přistoupit k nové koncepci tábora. Vyrazili jsme na tři týdny, kdy prvních 10 dní od 26. června do 7. července patřilo jen těm starším (od 13 let do 17 let) a poté 7. července se k nám přidali i ti mladší (od 7 let). Utábořili jsme se u vesničky Sudslava nedaleko Chocně.
Starší skupina rozdělení opravdu uvítala. Samozřejmě se jim líbilo, že nemuseli poslední 3 dny do školy. Ale hlavně byl program uzpůsoben jejich věku a potřebám. Za těch deset dní jsme si prožili historii skautingu. Už od jeho počátku v roce 1907 až po současnost. Prožívali jsme společně i doby, kdy byl skauting zrušen a doplnili to i o debaty, abychom se opravdu přiblížili k těm těžkým dobám. Podle mého názoru a podle toho, co jsem zaslechla od účastníků i vedoucích, byla spokojenost na všech stranách. "Děti" uvítali, že jsme se jim opravdu naplno věnovali a měli už náročnější program. A vedoucí si zase pochvalovali skvělou spolupráci s našimi svěřenci. Opravdu dospívají ve skvělé lidi.
Od 7. července začal trochu jiný tábor. Měli jsme tam ke třiceti děti od 7 do 11 let a převaha byla těch menších. Což vyžadovalo opravdu jiný přístup než k těm starším. Druhý běh byl provázen řeckými bohy, kteří se starali o děti, hráli s nimi hry i se je snažili něco naučit.
Tábor 2010 měl novou koncepci, bylo tam více dětí než jsme byli dosud zvyklí a naopak méně vedoucích než jsme byli dosud zvyklí. Ale celkové musím říct, že patří k nejzdařilejším, co jsme za poslední roky připravili. Doufám, že v příštích letech budeme laťku jen zvyšovat a vždy si vše řádně užijeme.
Zuzka
Když jsem se na začátku prvního běhu probudila a vylosovala si, že jsem chudák a dozvěděla jsem se, že budu celý den chodit v tričku a sandálech. Vůbec jsem tomu nevěřila a přišlo mi to strašně vtipné. Teď mi to ale přijde jako skvělý zážitek a zkušenost. A co se mi líbilo? Jednoznačně večerní kafování, klid a ticho, když děti spaly.
Žabka
Letošní tábor byl jeden z nejlepších, nejen díky skvělé antické atmosféře, ale i díky vyblbnutí na roverském táboře. Okolí bylo úžasné, mohlo být sice tradičně více rovného lesa, ale nějak jsem si už zvykla, že musím počítat s hrami do složitějšího terénu. Co bylo na letošním táboře ale opravdu to nej je kuchyně, takové vybrané pochoutky a výborné polévky na táboře jen tak někdo nezažil. Měla jsem tu čest chvilku v kuchyni pobýt a pomoci - je to dřina, ale naše sestra Pinka s Mílou a ostatními pomocnými ručkami se oháněly s vařečkami bravurně. Z programu mě zaujalo v prvním běhu zpracování druhé světové války a obsazení ČSR německými vojsky.
Jánoš
Pro mě byl tábor jeden skvělý zážitek. Super tam bylo to že vše klapalo. Tábořiště krásné. Vedoucí super, program povedený, kuchyň na jedničku, tábor bez zranění a hlavně… Hlavně nadšení děti i vedoucí. Jenže Šuperka chce konkrétně jeden zážitek... Jako první mě napadá poslední den tábora. Přípravy na slavností oheň vrcholí, s Žábou domýšlíme soutěž pro rodiče, světla cvičí text, děti jsou rozběháni po lese, hledají roští a smůlu, někteří pomalu bourají hangár a Kecka zasypává latríny. Pak přijíždí rodiče, v dětských očí je vidět nadšení, jak povídají, kde je co. Slavností oheň, zpěv, kytara. A pak to krásné zakončení dne. Několik vedoucích a já si prostě vezmeme jen karimatky a spacáky a lehneme si ven. Do trávy. Jen tak. Hvězdy krásně svítí a nám je opravdu hezky.
Kiki
Zážitek z tábora: Na konci tábora vyměněný den (chystali jsme vedoucím program).
Emco
Definovat jeden přesný zážitek je strašně těžké, protože já mám zážitků hodně. Kupříkladu den na ruby- to bylo hezké a naprosto mi vyhovovalo, že jsme na těch kolech jeli potmě a neviděli ten krpál před náma
. Pak si ještě vzpomínám na první hru a na chudáky bezdomovce v pytlích
Sopka