RaR - sportovní půlmaraton - 11.2.2017
Do dnes už tradičního sportovního klání skautských i neskautských borců naskočily klasicky čtyři týmy, z nichž tři byly tvořeny zkušenými holickými harcovníky a veterány už mnoha půlmaratonů, jeden pak pardubickými hosty, kteří přijeli potvrdit, že už vloni je vlastně vážně docela bavilo nás ničit a rádi si to zopáknou. Čekala nás obvyklá mučící sestava – 10 hodin sportování, poctivě rozdělených mezi fotbal, florbal, basketbal, ringo, a samozřejmě také naši královskou disciplínu – volejbal!
Už při fotbale se potvrdilo, že captain Mája z hostů sestavila tým, kde všichni ovládají určitý druh vražedných technik. Útočník s pracovním názvem Žlutá kopačka poctivě kosil řady statečných, kteří se proti němu vydali, a z vcelku klidného sportu na rozjezd se stala nelítostná řež. Postavit se do branky tak znamenalo balancovat někde na hranici mezi odvahou, bláznovstvím a odevzdaností s tím, že na rozdíl od ostatních to budete mít rychleji za sebou:)).
Nutno však říct, že holické týmy se nedaly zastrašit a přizpůsobily vývoji turnaje svou taktiku i důraz. Postupem času se tak šance začaly vyrovnávat, navíc byl obvyklý průběh proložen i zábavnými diskuzními chvilkami na téma „kam všude se může při basketu plácat a jak moc“, při kterých se (někteří nediskutující) sportovci mohli na chvíli vydýchat.
Síly se definitivně srovnaly u ringa, které, přiznejme si, prostě umíme (a rozhodně to nebude tím, že ho nikde jinde nehrajou). Ač to nestačilo na srovnání skóre, rozhodně to stačilo na srovnání nálady!
Vítězství nakonec zaslouženě odvážel Májin all-stars-black-murders-teamJ, ale užili jsme si to pořádně všichni a teď nezbývá než pořádně přes léto u bazénu s drinkem s paraplíčkem vyladit formu na příští bitku.
PS. Možná jste si všimli, že volejbalu tentokrát není věnováno tolik prostoru, kolik by si zasloužil. Vzpomínky jsou stále příliš bolestivé a skládají se především ze snahy vyhnout se vražedným smečím, které by je učinily ještě bolestivějšími. Tak příště.
Marťa H.
