RaR - sjíždění Berounky - 22.-26.7.2015
Zápis z vody Berounky 2015 - R&R Ortel
Pouze několik nicneříkajících poznámek od Přecedy:
- Naty - to takhle na táboře týden před akcí hustíte do Naty, jak by bylo super, aby jela, a Naty vám říká, že jak by ráda jela, ale že ta brigáda a navíc už ty lístky na Hrady s Kubou... fakt sorry, ráda bych, ale NEMŮŮŮŽU, chápeš... Pár dní nato, konkrétně 2 dny před odjezdem, SMS od Naty: "Hele je ještě volný místo? - Jasně! - Rády bych jela... - [neměla brigádu a Hrady s Kubou?] Ok, takže celá loď... - No vlastně ani ne, nakonec jedu sama... - Aha... (?!), ok, tak v tom případě jsme spolu na lodi ;-)". No, takže samozřejmě jako poslední zaostalec jsem se ve vlaku dozvěděl, co už všichni "dávno" několik hodin přeci vědí, co se stalo, a že logickou konsekvencí z toho pramenící je, že Béča dal svému háčkovi Quertovi sbohem a já nebudu na lodi s Naty - takže si to domyslete sami, co se stalo a s kým byli organizátor a Quert o nich bez nich spárováni...
- Sopka - tím rošambó nekončilo... Sopka měla být na lodi s Kikinou a později nahlášený Kecka se Shrekem (prý že spolu snoubenci nebudou na lodi - a co jako, normálka ne?), ale Shrek nejel, a tak se Sopka od počátku a natrvalo vyháčkovala od Kikiny ke Keckovi... No a Kikina jela k velké radosti Kuby s Kubou, od kterého se pro změnu odháčkovala Marťa. Sice je určitě super jet s bejvalkou na lodi, ale Kuba by možná raději jel i single, protože...
- ...Kikina - (jak prohlásil Kuba) sice jakoby pádluje, ale ve skutečnosti spíš jenom smáčí pádlo do vody. Skutečně prý pádlovala jen v těchto případech: 1) Viděla, že někdo tahá jídlo, 2) viděla, že někdo tahá chlast, 3) chtěla si s někým na jiné lodi nutně pokecat. A když zrovna nežvanila s ostatními, tak žvanila sama (minimálně toto považuji za určitě pravdivé).
- Quert - měl s sebou opravdu velký stan, kam by se vešlo hodně lidí... Původně tam měl být s Béčou, ale že Béča den před vodou začal randit s Naty, tak tam byli ve třech... A každý ráno na lodi to začínalo Quertovou stížností na ty dvě hrdličky a jejich noční cukrování ve stanu. Takže Quert poslední noc dobrovolně opustil svůj stan a šel spát po širák - ani ne proto, aby jim nedělal pořád kazišuka, ale aby se taky jednou vyspal (ale i tak by skoro měl od Naty s Béčou dostat flašku... rychlých špuntů ;-) ).
- Lískulka - tato podvraťačka se významnou měrou podílela na předpočáteční revoltě, kdy se všemi aktivně nasdílela na těch pitomých fajsbucích nějaké totálně zkreslené články o tom, že voda není, že řeky jsou nesjízdné, k tomu přidala nějakou zcela absurdní fotku vyschlého koryta Berounky a navíc začala ještě argumentovat různými rádobychytrými články o hydrologickém suchu - prostě kromě toho, že se jí na vodu zjevně už přestalo chtít, se jí podařilo den před odjezdem spustit solidní vlnu paniky. To si takhle řešíte věci a najednou se na Vás za všech stran začnou chrlit zprávy a dotazy, zda bude voda, jestli se pojede, a co když tam nebude voda, a že už někdo začal plánovat, že nejedeme na vodu, ale dáme u někoho chatu (??!!) nebo že se voda ruší a jede se na puťák - prostě jenom zíráte, co se dokáže během pár hodin za Vašimi zády zvrtnout a vyvinout (že Lískulko!).
- Krysky - jinak zde je výčet odhlášených krysek, které "pláchly přes palubu" (správnější by bylo říci, že se ani na tu palubu nenalodily, ale zase tohle je stylovější): Marťa H., Ivča, Shrek a téměř i Lískulka - sice se snažila holka, ale to už by bylo moc, takže jsem jí včas utnul tipec.
- Princezny Vlaďka a Terka - skvěle pochopily, že když jsou hozeny do vody, tak mají plavat - a to nejen doslova, ale i obrazně, takže i když nikdy nebyly na lodi, tak se obě dokázaly velmi rychle naučit na zadáku a pluly si samy a ani jednou se neklofly. Prostě frajerky ;-)
- Přeceda - fajnová je historka, jak si člověk najde MHD z Polabin na vlakový nádraží, přijde brzo ráno na zastávku a nemá jízdenku a nemá drobný na automat, ale že ten trolejbus jede už za 2 minuty, tak počítá s tím, že si ji koupí u řidiče... Tak nastoupím, dávám mu 500,- Kč, že chci 1 lístek, a ten dement [cenzuranti tohoto webu prominou, ale nelze jinak, stejně jako u dalších nespisovných výrazů, které budou následovat a nedají se nahradit ničím jiným] na mě: "Pche, si děláte srandu? - Prosím? - Kdeste to viděl platit v trolejbuse pětistovkou?! - Já ale nemám menší - A já nemám drobný, takže máte smůlu! - Ale já nutně potřebuji na nádraží, protože mě jede vlak a jsem vedou... - No a co, to není můj problém, vystupte si! - A nešlo by - NEŠLO A NEZDRŽUJTE! - Ehh... - VEN!!!" Takže jsem byl doslova vyhozen z trolejbusu, aniž bych stihl říci A nebo B nebo třeba zkusit rozměnit s někým v trolejbuse... A v tu chvíli jste jako opaření a nevíte co teď, protože vám ten vlak skutečně jede za 20min a jste organizátoři a ti účastníci tam na vás čekají a... a je to 2,5km k nádraží a víte, že to běžně na lehko chodíte za 30min... Teď to musíte stihnout maximálně za 18min. Tak začnete běžet. Želky máte v jedné ruce stan a ve druhé máte nechutně velkou, těžkou tašku se vším možným, samozřejmě včetně voltážních nápojů ještě nesmíchaných a originálně balených ve skle, a další věci, které se běžně jen tak tak narvou do 50l sudu... K tomu připočtěte ty sandálky alá žabky, ouška tašky, která se samozřejmě ani trošku nezařezávala do prstů, a jako třešinku na dortu si k tomu připočtěte takové plouživě se sčítající přírůstky z loňských a předloňských vánoc, které stále nebyly ani krapet poznamenány dlouhodobě promýšleným regulačním vizím, a které už v součtíčku dělaly minimálně 25kg nadváhu... Inu musíte, tak běžíte... a fakt máte blbý boty, ale fakt musíte běžet, a ta taška s tím chlastem je fakt těžká, a fyzička víc než odstrašujcí, a tak sice chcete běžet, ale spíš už přecházíte do klusu, hlavně se nezastavit... a fakt se to zařezává do ruky, ale klušete, funíte, obě ruce plný a do toho zvoní mobil, kašlete na něj, stejně jsou jenom účastníci, kteří budou jenom vyzvídat, kde že to jsem, tak ať taky trochu vycukaj... zkusíte přidat a běžet, což moc nejde a mobil znovu zvoní a ti volající mají tentokrát fakt výdrž hajzlíci... [Ježíš jó já vím, dyť už kurva běžím ne?!]. Mobil zmlknul tak na 5s, aby to rozjel znovu na celé kolo - ok, vyhráli, za klusu přendávám tašku ke stanu a volnou rukou beru mobil: "FU FU FU jo už FU FU běž FU ííím FU FU budu FU FU tam FU FU včas FU [ŤÍM]" - [se navotravujou]. Už to zkrátím - Spartan race hadr, dorazil jsem tam včas, abych zjistil, že: 1) jsem spocenej jako prase a to triko jsem na perónu regulérně vyždímal a 2) vlak s většinou účastníku z Holic má zpoždění a nestíhají to... Vy se teď sice hihňáte, ale je pro Přecedu je to smutný příběh! (Teď, když píšu ten zápisek, mě napadá, proč já vůl si nevzal taxík? Nebo proč jsem si u toho řidiče nekoupil těch lístků třeba 10 nebo 20? Ježíííš - teď jsem ale na sebe fakt nasranej! Proč jsem chtěl tuhle příhodu vůbec psát a vzpomínat na ni?!)
- Koudy - nějakým zázrakem jsem se já a nakonec i ti z Holic sešli na peróně v Pardubicích asi 30s před odjezdem našeho klíčového spoje, takže honem honem nasedat a do toho Tasmík: "Ne, nemůžeme, není tu Koudy - Co? A kde je?! - On zaspal, ale už je na cestě - CO?! - On si špatně nastavil budíka - [můj výraz: nevěřící; má myšlenka: to si dělá kozy ne?]. Do toho 10 dalších lidí se začne přidávat se svými nápady a názory a ti říkají jedeme a ti druzí, ať počkáme, a v tom přijde ten okamžik, kde naprosto selžete jako organizátor, protože místo toho, abyste rázně zaveleli JEDEME, tak jako jouda stojíte a snažíte se to nějako vstřebat a rozhodnout moudře a svědomitě, ale v tom už jen slyšíte PÍSK PÍSK a vlak se rozjíždí a v tom vám cvakne v hlavě ta nejdůležitější věc: [Doprdele! My přece musíme převzít ve 12 hodin u Dolanskýho mostu ty posraný lodě! A to už nemůžeme teďka za boha stihnout, protože nám ujedou navazující spoje! Kurva, KURVA, KURVÁÁÁ KOUDÝÝÝÝÝ!!!]. Nakonec to dopadlo dobře, ale vzal jsem si z toho ponaučení, které si dobře poznamenejte: Jestli někdo příště zaspí a jen trochu by to mělo ohrozit akci, tak NEČEKÁME!
- Všelidové hlasování - Na konci předposledního dne jsme si odhlasovali, že máme dost sil, tak popojedeme ještě do dalšího kempu, který se ale ukázal jako zrušený, sice s možností přespat na louce, ale údajným rizikem potkání fanatického CHKO ekologa, co rozdává 20.000,- pokuty... takže se všelidově rozhodlo, že pojdeme dál do nouzového kempu, kde byly pro změnu nově rozmístěny takové slušivé cedulky v pravidelných 30m rozestupech hlásající "ZÁKAZ STANOVÁNÍ", a tak jsme jeli do dalšího kilometráží uváděného kempu, který jsme vůbec nenašli, a pak už se stmívalo a my pořád jeli a jeli až jsme po 22. hodině dojeli do Berouna, což byl konečný kemp druhého dne. Jinými slovy jsme za jeden den ujeli trasu 2 dnů o délce 40km... :-)
- Dalo by se toho napsat mnohem více, ale proč to psát - příště pojeďte s námi a zažijte si to sami ;-)
Vrchní kapitán a lodivod Přeceda
